Nej radnice
Nová radnice má nejméně dvě nej. Budova z konce 20. let 20. století je nejen největší radniční budovou v celé republice, ale má i nejvyšší věž. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 73 metrů se otevírá výhled na celou Ostravu, Moravskoslezské Beskydy, blízké příhraničí Polska a při opravdu dobré viditelnosti i na Jeseníky. Díky pracovníkům pobočky Ostravského informačního servisu, která přímo pod věží sídlí, vám v Ostravě nic neunikne.
Nej trafika
I z malé stavby může jednou být velká památka. Dřevěná trafika v ostravských Kunčičkách je toho důkazem - byla svědkem všech důležitých událostí 20. století. Pro noviny nebo tabák si k ní chodilo několik generací havířů z blízkého Dolu Alexander a díky své malebnosti a jisté tajemnosti se dostala i na plátna kin a obrazovky televizí.
Nej balvan
Přišel k nám ze Skandinávie mnohem, mnohem dříve než Abba, Pipi Dlouhá Punčocha nebo známá síť prodejen s nábytkem. Bludný balvan, který můžete vidět na podstavci v samém srdci ostravské Nové huti je největší v celé zemi a doputoval k nám s ledovcem ve čtvrtohorách.
Nej koupaliště
V horkých letních dnech hledá na porubském koupališti osvěžení i více než 20 000 lidí denně. Díky výměře bazénů přes 40 000 m2 a 70 000 m2 zelených ploch je tu dost místa pro každého. Když k tomu připočítáme spoustu různých atrakcí, je jasné, že se na oblíbené Vřesině dají strávit velmi příjemné prázdniny.
Nej počítač
Salomon Rotschild byl muž, který v Ostravě naplno rozjel průmyslovou revoluci. Druhý Salomon teď stojí na startu informatické revoluce. Jmenuje se tak totiž nejvýkonnější počítač v republice. Vědci a experti působící v Národním superpočítačovém centru při VŠB díky němu mají k dispozici výkon až 74 000 běžných notebooků.
Nej důl
V Ostravě se sice uhlí netěží už od roku 1994, jedno nej spojené s jeho těžbou ale stojí za připomenutí i teď. Důl Petr Bezruč, jehož historické těžní věže se tyčí nad Slezskou Ostravou dodnes, byl nejhlubším dolem v celém ostravsko-karvinském revíru. Uhlí se zde těžilo přes 1 000 m hluboko!
Nej hrad
Ikdyž se Slezskoostravský hrad svými rozměry nebo historickou úlohou nemůže rovnat Karlštejnu, Křivoklátu nebo Helfštýnu, má přeci jen jedno nej. Vlivem důlní činnosti, která byla v oblasti Slezské Ostravy velmi intenzivní, došlo k jeho poklesu o 16 metrů! Na hradních budovách se to samozřejmě výrazně odrazilo, naštěstí ale došlo k jejich rekonstrukci a dnes je Slezskoostravský hrad oblíbeným výletním cílem a místem konání mnoha kulturních akcí.
Nej zrcadlo
Prosklená čelní fasáda Velkého světa techniky v Dolní oblasti Vítkovic tvoří 125 m dlouhé a 12,5 m vysoké obří zrcadlo, ve kterém se podle úhlu pohledu odráží monumentální areál vysokých pecí nebo jedna z největších střešních zahrad v ČR umístěná nad vchodem do objektu.
Nej halda
Halda Ema patří k Ostravě stejně jako Vesuv k Neapoli. Koneckonců se slavnou sopkou toho má společného víc. Uvnitř haldy, která již několik desítek let doutná, je podle průzkumů teplota až 1 500 °C a z jejího vrcholu je také nezapomenutelný výhled, jen místo Středozemního moře uvidíte v Ostravě moře zeleně.
Nej univerzita
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava se již po druhé za sebou umístila v mezinárodním srovnání evropských univerzit v prvních dvou stovkách a stala se tak nejlepší českou vysokou školou. S moderním vybavením, perspektivními obory a rostoucím počtem zájemců o studium třeba i ze zahraničí se není čemu divit.
Nej ulice
Věhlas Stodolní ulice už dávno překročil hranice nejen Ostravy, ale i Česka. Desítky barů, klubů, kaváren a jiných podniků se zvláště v pátek a sobotu plní místními i přespolními. Ostrava ale není jen Stodolní, hudební kluby s atraktivním programem najdete třeba i v tzv. Malé Kodani v okolí kostela sv. Václava.
Nej festival
Každý rok v červenci rozhýbe Dolní oblast a vlastně celou Ostravu největší a nejbarevnější hudební festival v republice. Colours of Ostrava se z malé události lokálního významu vypracovaly v respektovaný a oceňovaný festival, který každoročně přiláká desítky tisíc domácích i zahraničních návštěvníků a stovky umělců z celého světa.
Nej naleziště
Ve dvacátých letech minulého století byly při stavbě tenisových kurtů na vrchu Landek objeveny pozůstatky pravěkého sídliště lovců mamutů a později při důkladném archeologickém průzkumu byla nalezena soška tzv. Petřkovické venuše, která se oproti obdobným artefaktům liší svou štíhlou linií. Naši pravěcí předci na Landeku mysleli i na praktičtější stránky života – jako první začali využívat zdejšího uhlí k rozdělání a udržení ohně!
Nej oblouk
Nejen Paříž nebo Řím mají svůj oblouk. Ten ostravský tvoří monumentální vstup do čtvrti Poruba a byl inspirován petrohradským Palácovým náměstím. Jedná se o ukázkový příklad socialistického realismu počátku 50. let a největší budovu celé Poruby.
