Bruno ze Schauenburku (1205? – 1./17.února 1281)
V letech 1245–1281 biskup olomoucký. Jako pravá ruka Přemysla Otakara II. se významně podílel na kolonizaci Moravy, během které byla založena také Ostrava. Ta byla poprvé zmíněna v jeho závěti z 29. listopadu 1267.
arcivévoda Rudolf Jan (9. ledna 1788 – 23. července 1831)
Nejmladší syn císaře Leopolda II. byl v roce 1819 jmenován arcibiskupem olomouckým a posléze kardinálem. V roce 1828 založil nedaleko Ostravy Rudolfovu huť – nynější Vítkovické železárny.
Paul Kupelwieser (1. února 1843 – 20. března 1919)
Rakouský průmyslník, syn vídeňského malíře Leopolda Kupel, se v roce 1876 stal ředitelem upadajících Vítkovických železáren. Během 15 let se mu podařilo nejen postavit podnik zpět na nohy ale i vybudovat moderní město – Nové Vítkovice.
Hugo Vavrečka (22. února 1880 – 9. srpna 1952)
Rodák ze slezskoostravského Hranečníku byl významným prvorepublikovým novinářem, diplomatem, ministrem vlády a také dědečkem Václava Havla.
Vlastimil Brodský (15. prosince 1920 – 20. dubna 2002)
Populární divadelní a filmový herec, dlouholetý člen souboru Divadla na Vinohradech, se narodil a vyrůstal v ostravském Hrušově.
(Prof. Mgr.) Věra Chytilová (2. února 1929 – 12. března 2014)
V Ostravě narozená režisérka, jedna z nejvýraznějších tváří tzv. české nové vlny a pedagožka na FAMU byla autorkou mnoha klíčových filmů. Za všechny jmenujme například Perličky na dně, Hru o jablko, Kalamitu nebo oblíbenou komedii Dědictví....
(PhDr. JUDr.) Jaromír Šavrda (25. května 1933 – 2. května 1988)
V Ostravě narozený spisovatel byl jednim z nemnoha zdejších disidentů a signatářů Charty 77, za což byl komunistickými úřady až do své předčasné smrti pronásledován. O tom, jak jeho pomátku uctil krátce po svém zvolení Václav Havel se dočtete zde.
Vilém Závada (22. května 1905 – 30. listopadu 1982)
Rodák z Hrabové vešel do povědomí nejen jako autor poměrně pesimistických básní, ale i jako překladatel z mnoha jazyků.
Ilja Hurník (25. listopadu 1922 – 7. září 2013)
Český hudební skladatel, dramatik a klavírista se narodil v Porubě, odkud musel s rodinou odejít po záboru Sudet. Ve svých dílech často citoval motivy slezské lidové hudby. Byl strýcem bratrů Ebenových.
Beno Blachut (14. června 1913 – 10. ledna 1985)
Jeden z nejlepších českých operních pěvců se nejprve ve svém rodišti – Vítkovicích – vyučil kotlářem. Ze železáren byl ale během světové hospodářské krize propuštěn, a tak začal studovat zpěv. Od roku 1941 až do své smrti působil v operním souboru pražského Národního divadla.
Zdeněk Jirotka (7. ledna 1911 – 12. dubna 2003)
Spisovatel a fejetonista narozený ve Slezské Ostravě se začátkem 40. let proslavil humoristickým románem Saturnin, který v roce 2009 vyhrál anketu České televize „Kniha mého srdce“.
Felix Neumann (10. září 1860 – 5. června 1942)
Byl synem radvanického pivovarníka Emanuela Neumanna. Vystudoval architekturu ve Vídni a Berlíně. Po svém návratu do Ostravy založil vlastní stavební firmu, která ve městě zrealizovala několik desítek veřejných nebo soukromých budov.
Karel Reisz (21. července 1926 – 25. listopadu 2002)
Známý režisér se narodil do významné ostravské židovské rodiny. Díky siru Nicholasi Wintonovi unikl osudu svých rodičů, kteří zahynuli v Osvětimi, když mu těsně před II. světovou válkou bylo umožněno emigrovat do Británie. Tam se v 50. letech začal věnovat režii. Proslavily jej hlavně filmy, které natočil v Hollywoodu – Francouzova milenka s Maryl Streep a Jeremy Ironsem v hlavních rolích nebo Psí vojáci s Nickem Noltem.
Leo Sotorník (11. dubna 1926 – 14. března 1998)
Ostravský gymnasta získal na Olympijských hrách v Londýně 1948 bronzovou medaili za přeskok. Účastnil se také Olympiády v Helsinkách v roce 1952.
Šlomo Rozen (21. června 1905 – 7. prosince 1985)
Ostravský rodák odjel v roce 1926 do Palestiny. Po vzniku státu Izrael se začal věnovat politice, v 60. letech byl zvolen jako poslanec do Knesetu a v 70. letech byl jmenován ministrem ve vládě Goldy Meirové.
Jan Prokeš (28. května 1873 – 11. prosince 1935)
Narodil se v Černotíně u Hranic v rodině ševce. Sám se kvůli tíživé finanční situaci vyučil obuvníkem a v roce 1894 odešel do Moravské Ostravy, kde začal působit jako novinář a politik. V roce 1907 se stal za sociální demokraty poslancem Říšského sněmu ve Vídni. Po vzniku Československa byl nejprve jmenován komisařem a později zvolen starostou Ostravy. Během svého působení na tomto postu vytvořil tzv. Velkou Ostravu a nechal postavit mnoho veřejných budov včetně Nové radnice (1930), před níž se nachází náměstí, které nese jeho jméno.
Evžen Hadamczik (28. října 1939 – 19. září 1984)
Fotbalový trenér narozený v Dolním Benešově přivedl na přelomu 70. a 80. let ostravský Baník ke dvou ligovým pohárům i dalším historickým úspěchům. Jeho bratr Alois Hadamczik působí jako hokejový trenér.
Leoš Janáček (3. července 1854 – 12. srpna 1928)
Světově uznávaný skladatel klasické hudby narozený na Hukvaldech a zemřel v Ostravě. Ve své tvorbě čerpal ze slovácké a lašské lidové hudby. Jeho opery Věc makropulos nebo Její pastorkyňa stále sklízí úspěchy na předních operních scénách.
Ostravak Ostravski – nejznámější neznámý bloger
O Vánocích roku 2004 umístil neznámý bloger s pseudonymem Ostravak Ostravski na své webové stránky www.denik.ostravaka.cz svůj první text. Během následujících měsíců popularita neznámého pisatele neuvěřitelně stoupla. Čtenáři navštěvovali web po tisících a literární útvary, které sám neznámý bloger označuje jako dřysty, zlidověly. Když začaly v roce 2005 jeho fejetony vycházet knižně, porážel v prodejích Ostravak Ostravski i Michala Viewegha. Hlavním hrdinovu blogerových deníků je muž středních let z Ostravy, který žije někde na panelovém sídlišti a je majitelem obstarožní Felicie. Svou identitu bloger stále úspěšně tají. Na motivy jeho minipříběhů, už vzniklo veleúspěšné představení v Divadle loutek Ostrava, v roce 2016 se filmaři pustili do natáčení filmu o Ostravakovi Ostravskem. Ten si, neboť jde s dobou, kvůli natáčení pořídil i facebookový profil. „Zrobil sem se taku tu stranku na gzychtobichli,“ oznámil fanouškům na webu svým typickým jazykem.
