Rossiniho Mojžíš a faraon

Publikováno: 10.2.2026

Národní divadlo moravskoslezské nabídne poprvé 12. února divákům v novodobé české premiéře dílo, které v hudební podobě přibližuje známý biblický příběh – operu Mojžíš a faraon aneb Přechod Rudého moře od Gioacchina Rossiniho (1792–1868). Operní soubor NDM přizval poprvé ke spolupráci režiséra Vladimíra Johna. Světovou premiéru měla opera v roce 1827 a Rossini ji vytvořil ve stylu tehdy velmi populární grand opéry – velké francouzské opery.

Velké sbory, geniální hudba

Opera vyniká Rossiniho geniální hudbou a velkými sborovými scénami – hebrejský lid je tu jedním z hlavních „hrdinů“ a sbor je na scéně až na několik obrazů téměř stále. Dílo má mimořádně působivě, emočně a dramaticky vystavěný příběh s nezbytnou linkou milostnou a střetem osobních osudů na pozadí biblické historie, ač samozřejmě ne doslovně převyprávěné. „Rossiniho hudba je v Mojžíši a faraonovi strhující a poutavá. Vytváří atmosféru, která dokáže barvitě vyprávět lidský psychologický příběh a zároveň inspirovat k vystavění působivých obrazů. Právě tím dává vysoce výpravnému formátu francouzské grand opéry přidanou hodnotu a smysl jej dnes uvádět,“ říká režisér Vladimír John.

Dnes je ovšem dílo uváděno jen sporadicky – v českých divadlech je naposledy doloženo před více než 130 lety, v NDM se dosud nehrálo. Rossini přitom s Mojžíšem triumfoval až napodruhé: premiéra italské opery s názvem Mojžíš v Egyptě byla v roce 1818 v Neapoli. Velký úspěch měl ale teprve Mojžíš a faraon ve stylu grand opéry s premiérou v Paříži v roce 1827.

Varování před božím trestem

Příběh v Rossiniho opeře začíná tím, že Mojžíš žádá faraona, aby propustil Izraelity z Egypta. Faraon váhá mj. proto, že jeho syn Amenofis miluje Mojžíšovu neteř. Mojžíš faraona varuje před božím trestem, ten je ale neoblomný a Egypt pak stihne řada pohrom, v bibli popsaných jako deset ran egyptských. Rossini však do opery zahrnul jen tři – ty, které dokáží fungovat hudebně a na divadelním jevišti, většina pohrom je pouze naznačena. Až smrt egyptských prvorozených znamená zásadní obrat. Izraelité odcházejí, faraon je ale pronásleduje. Hebrejský lid provede Mojžíš vlnami moře (v bibli nechá Mojžíš moře rozestoupit, v opeře si s tím autoři poradili jinak), Egypťané v moři zahynou. Mojžíš je v opeře vykreslen jako morální autorita, faraon jako mocný vládce, kterého ale sžírá pýcha a strach ze ztráty moci.

Kromě debutujícího režiséra a jeho týmu se v Ostravě poprvé divákům představí v titulní roli Mojžíše ukrajinský basbarytonista Andrii Kharlamov (sólista opery v Oděse), alternuje s kmenovým Martinem Gurbaľem. Postavu Faraona ztvární Miloš Horák v alternaci s Danielem Kfelířem. Milostnou dvojici pak Veronika Rovná a Lada Bočková (Anaj) a Martin Javorský s Martinem Šrejmou (Amenofis). Sbor opery NDM vede Jurij Galatenko.

Více na: www.ndm.cz