Ikonická ostravská Nová radnice slaví 95. narozeniny

Publikováno: 23.10.2025

Termín slavnostního otevření Nové radnice, vybudované v letech 1925–1930, byl stanoven na 28. října 1930, kdy si země připomínala 12. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Právě v závěru října roku 1930 však byla Ostrava stižena lijáky, v jejich důsledku se řeka Odra vylila z břehů a zaplavila celé městské čtvrti. Pod velkou vodou zmizely značné části Nové Vsi, Přívozu i Mariánských Hor, jejichž obyvatelé museli často bojovat o holý život. Slavnostní akt otevření nové radniční budovy byl živelní katastrofou poznamenán, účast ostravské veřejnosti tak byla skromná. Významné kritice však novou budovu podrobily tehdejší deníky, které jí vytýkaly vzhled, nadměrnou velikost či velké náklady i další, údajné nedostatky.

„Mediální i další kritice navzdory čas prokázal osvícenost postupu duchovního otce Nové radnice, starosty Jana Prokeše, který přes všechna úskalí nejen v podobě stížností, se zviklat nenechal, a tak unikátní stavba, nová dominanta města, mohla sloužit obyvatelům. Výsledná podoba Nové radnice, jak už se v Ostravě stalo dobrým zvykem, vzešla z architektonické soutěže vypsané v červenci roku 1923. V loňském roce byla ostravská Nová radnice zapsána do seznamu národních kulturních památek a náleží tak mezi nejvýznamnější a nejlépe dochovanou část českého kulturního dědictví. Nadčasovost i architektonické řešení stavby poutá pozornost celé řady obdivovatelů, obyvatel města i jeho návštěvníků,“ konstatuje Jan Dohnal, primátor města.

Nová radnice byla vystavěna podle společného projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera a ostravských stavitelů Františka Koláře a Jana Rubého, interiéry navrhoval ostravský architekt Karel Kotas. Náklady na stavbu přesáhly 50 milionů korun; tato částka se prakticky rovnala všem ročním příjmům tehdejšího řádného (neinvestičního) městského rozpočtu, z čehož si lze učinit přibližnou představu o tom, kolik by nás taková stavba stále dnes.

Díky svým monumentálním dimenzím (jde o zhruba 7200 m² zastavěné plochy a 187 000 m³ obestavěného prostoru) se tato unikátní stavba stala největší radnicí v republice, a tento primát drží dodnes. Nepřehlédnutelnou dominantou je radniční věž, sahající do výšky 86 metrů. Naopak v interiéru je zajímavou technickou památkou funkční paternosterový výtah v jižním křídle, zprovozněný v roce 1928. Na umělecké výzdobě radnice se podílelo několik významných umělců – grafik Emanuel Hrbek, sochaři Josef Axmann, Rudolf Březa a Václav Hynek Mach. Poslední z nich je autorem čtyř monumentálních soch na průčelí radnice, které jsou alegoriemi hornictví, vědy, obchodu a hutnictví. Nelze zapomenout ani na fakt, že stavba radnice dala impuls výstavbě zcela nové čtvrti, která významně rozšířila městské centrum.

Tak trochu jiný pohled na Novou radnici zpracoval Jozef Šerka z Archivu města Ostravy - článek naleznete ZDE.