Tři nové výstavy galerie PLATO

Publikováno: 9.2.2023

Tři výstavy zahájila ostravská galerie současného umění PLATO ve středu 8. února v nově zrekonstruovaných prostorách někdejších jatek. První, mezinárodní projekt, se věnuje tématu sebescénování. Druhá otevírá cyklus „ostravské scény“ a věnuje pozornost rozmanitosti tvorby mladé generace spojené s tímto městem. A třetí přináší zprávu, jak současní ukrajinští umělci a jedna věštkyně uvažují o osudu své země.

Sebescénování a melancholie

Měli nás za živé a prchali s křikem, tak zní název mezinárodní skupinové výstavy, která je součástí mezinárodního projektu The Real Show iniciovaného Centrem současného umění ve francouzské Brétigny zabývajícího se různými aspekty popularity. Kurátorem je ředitel galerie Marek Pokorný. Díla jedenácti umělců a umělkyň v ní pracují s fenoménem sebescénování a sebestylizace, jehož melancholický moment kurátor zdůrazňuje.

„Jádrem výstavy jsou díla tří umělkyň. Každá z autorek v nich využívá jiný přístup k sebescénovaní. Fotografická série Markéty Othové Mluv s ní zachycuje ve chvilce klidu slavného člověka, zpěvačku Björk, kolem které víří to, co svým sebescénováním dala do pohybu. Video Marthy Rosler Sémiotika kuchyně pracuje s absurditou ženských pořadů odehrávajících se v kuchyni. Simone Fattal pak v autentickém záznamu přemýšlení sama o sobě Autoportrét dokládá, jak paradoxním přístupem sebescénování je. Ukazuje, že i autenticita je určitým druhem sebestylizace,“ uvádí k výstavě Marek Pokorný.

Rozmanitost ostravské scény

Druhá výstava Slyším růst trávu otevírá nový cyklus galerie s názvem K aktuálním problémům místních zdrojů. PLATO od svého vzniku pracuje s globálními tématy, která přirozeně ukazuje i na tvorbě umělců spojených s Ostravou. Nový výstavní cyklus se však zaměří přímo na ně.

Výstava, jejímiž kurátory jsou Jakub Adamec a Marek Pokorný, se věnuje tomu, do jaké míry umělce limituje tvorba v regionu a co znamená zůstat a neodejít do větších měst. „Jsou startovní podmínky či řídká kulturní infrastruktura handicapem, anebo mohou v delším časovém úseku poskytnout šanci na zpomalení a kvalitu života, která není poměřována výkonem?“ ptá se kurátor Jakub Adamec.

Výstava se snaží aspoň částečně postihnout rozmanitost širší „ostravské“ scény a podtrhnout vazbu vizuálních umělců k místní hudební scéně či provázanost s jinými uměleckými druhy.

Osud Ukrajiny

Třetí ze zahájených výstav nese název Nechť dlouhá. Cesta. Vede. Ke. Schodům v. Nebesích. Ta představuje práce ukrajinských umělců a umělkyň spojených společným tématem: představou osudu Ukrajiny. Ptají se: Existuje budoucnost vůbec? Víme dost o minulosti, abychom mohli ovlivnit svou budoucnost? Uvědomujeme si dostatečně transgenerační traumata, abychom je nepřenášeli do budoucnosti?

„Když mi lidé, kteří k nám přijíždějí z Ukrajiny, vyprávějí o jejich každodenním životě, je pro mě těžko uvěřitelné, že umělci a umělkyně žijící v Ukrajině jsou vůbec schopni v jejich situaci dále praktikovat umění. Stejně těžké to je pro kurátory a kurátorky výstavy. Jak můžete chtít po někom, kdo je v přímém ohrožení života, aby vám v termínu dodal popisku do výstavy nebo přijel na vernisáž? A právě proto věřím, že tato výstava má velký význam pro obě strany a její návštěvníky,“ doplňuje za kurátorský tým Edith Jeřábková.

Přímo z Ukrajiny byla přepravena dvě díla, další byla svezena z různých míst Evropy, kde jejich autoři v těchto dnech žijí. Z těžce zkoušeného jihoukrajinského Mykolajivu se transportoval objekt platformy Beauty Studio zobrazující volnější představu dronu, jednoho ze symbolů války na Ukrajině, vytvořeného z technického odpadu z míst, kterými válka prochází.

Ve výstavní brožuře tentokrát místo věcných informací k dílům přináší jejich interpretaci, jejíž autorkou je ukrajinská věštkyně Frosiko. Věštba se zdála autorům výstavy příhodnějším médiem, vzhledem k situaci a problematice osudu, než tradiční kurátorský text.

Výstavy trvají do 16. dubna

Více na www.plato-ostrava.cz