Bludné balvany

Bludné balvany vyprávějí dávný příběh o Evropě sevřené příkrovem ledu.

Nikde jinde v zemi není v krajině rozeseto tolik bludných balvanů, jako na severu Moravy a ve Slezsku. Ostrava je pak místem, kde se při své pouti Evropou „usadily“ dva největší balvany v zemi.

Nejprve si ale řekněme, kde se bludné balvany vzaly a jak se to stalo, že jsou součástí moravskoslezské krajiny. Tyto kameny jsou vypravěči dávného příběhu, kdy Evropu sevřela vrstva ledu, valícího se ze severu. V době ledové je sem dotlačil ledovec ze Švédska či Finska. Když ledy ustupovaly, ledový příkrov roztával a zanechával tady vše, co přinesl. Kmeny stromů postupně setlely, ale balvany zůstaly součástí krajiny. Při své cestě se obrousily a vyhladily, v novém „domově“ byly většinou dlouho uschovány pod zemí nebo v korytech potoků. Každý kámen tak má svůj zajímavý příběh spojený s tím, jak se dostal na světlo. Odborníci byli schopni určit stáří a podle složení horniny také místo, odkud balvan přicestoval.

Největší bludný balvan v České republice je vystaven na betonovém podstavci před jednou ze vstupních bran do hutního podniku Liberty Ostrava (dříve Arcelor Mittal). Obří valoun váží skoro osmnáct tun a do dnešní Ostravy jej dotlačil ledovec před dvěma miliony let. Je tedy nejen největším, ale také jedním z nejstarších poutníků, které byly dosud objeveny.

Jak už jsme uvedli, většina bludných kamenů má svůj vlastní příběh. Nejinak je tomu právě s tímto, do červena zbarveným obřím valounem, který může obdivovat každý, kdo přijede do Ostravy-Kunčic: V roce 1954 jej objevili dělníci, kteří hloubili základy pro stavbu slévárny hutního podniku, který se v té době jmenoval Nová huť Klementa Gottwalda. Balvan ležel v hloubce téměř sedmi metrů! Odtud jej vyzvedly jeřáby a prozíraví lidé jej uchovali pro příští generace. Dnes je kámen přírodní památkou, jako nějaká socha významného státníka byl vyzdvižen na betonový podstavec. Bez zajímavosti není ani to, že jednou za pět let prochází důkladnou očistou, aby lidé mohli dál obdivovat jeho šedorůžovou barvu.

Pokud se hledání balvanů, které urazily pouť dlouhou kolem osmi set kilometrů, stane vaším koníčkem, druhý největší kámen najdete v Ostravě-Porubě při cestě k tamnímu koupališti. Pěkný exemplář je vystaven také v Ostravě-Třebovicích. Nejvíce těchto pravěkých poutníků je pak možné obdivovat na Bruntálsku a v okolí Osoblahy. Právě Moravská brána, tedy území mezi hřebeny Jeseníků a Beskyd se stala jakousi „pastí“ pro bludné balvany a proto jich je v našem kraji jednoznačně nejvíce.

Autor: Petr Žižka